Závist

20. listopadu 2016 v 11:16 | Klášterník |  Klášterníkův kosmos
Skrytou, temnou ulicí,
Svými kroky víří prach,
Vůkol jen tma sílící,
Ve vzduchu jen strach.

Uličkami beznaděje,
Když nemá šanci na spásu,
Zpola chápe, co se děje,
Jinak tone v chaosu.

Jak vratký dům z karet,
Zhroutil se mu celý svět,
V němž pozbyl barev,
I ten nejbledější květ.

Ve vlastní zemi uprchlíkem,
Sledován a nenáviděn,
Z boha stal se odpadlíkem,

Nesnášen, sic nevinen.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama