Červen 2016

Abstrakt I.

28. června 2016 v 19:08 | Katrin |  Katrinina obrazárna

Udělali co?

28. června 2016 v 19:06 | Katastrofa |  Básničky
1. Ty vole, udělali co?
To není možný, co si myslej!
Se nás ani nezeptaj ty vole!
Dopíči už s tvrdohlavejma zmrdama.

2. Jim říkám, že Euro nemusej mít,
tak na co ještě čekaj, jsme kámoši,
jo takhle se to nesmí brát hele,
jak se teď mám chovat k těm idiotům?

Trochu se nám ten projekt posral,
já jim dám, soudnej den jim nastal!
Vysrat se na kámoše z Evropy,
vyměnit jistoty za extrémistický otrapy!

3. Jaká demokracie, ty vole?
Co si to dovolujete odcházet pryč?
Myslíš, že je to vtipný? Nikdo se nesměje!
Když do prdele, tak teda táhněte!

4. Nesnáším, když mi utíkají,
z krásnýho pískoviště v parku,
moje oblíbený bábovičky na hraní,
už se spolu z kratochvíle neba a pořádnej fuck off!

Trochu se nám ten projekt posral,
já jim dám, soudnej den jim nastal!
Vysrat se na kámoše z Evropy,
vyměnit jistoty za extrémistický otrapy!

Tak se takhle ženu

26. června 2016 v 20:28 | Klášterník |  Klášterníkův kosmos
Tak se takhle ženu,
V tomhle hrozným vedru,
Že si koupím zmrzku,
Nebo vzplanu vbrzku.
Vrazím do krámu,
Trefím se do rámu,
Válím se na zemi,
Přecházím v plazení.
Plazím se k mrazáku,
Okolí mám na háku,
U něj se zastavím,
Možná se postavím.
Beru za víko,
Jazyk až na triko,
Div že tam nesletím,
To je tím dojetím.
Avšak co vidím,
Sám se až divím,
V mrazáku nic,
Kurva, ten hic.
Zklamaný odcházím,
Koše jim rozházím.
Myšlenka spásná,
Spasí mě kašna.
Letím si na náves,
Udýchaný jak pes,
Voda v kašně žádná,
Jenom vrstva bahna.
Pomýšlím na řeku,
Je mi až do breku,
Ta je až za kopcem,
Porostlým jalovcem.
Odcházím domů,
Co dělat mohu,
Splavenej jak děvka,
Co po šichtě heká.


Město plné betonu

26. června 2016 v 20:27 | Klášterník |  Klášterníkův kosmos
Město plné betonu,
Ve dne se škvařící,
Plné tvorů,
Na noc se těšících.
Opodál víska malá,
Tam něco lidiček,
Náporu jejich odolává,
Místní tam rybníček.
O kus dál řeka,
Proměněná v líhniště,
Na ní se strká,
Snad půlka sídliště.
Přecpaná koupálka,
Přecpané stíny,
Kdejaké dítě huláká,
Má plné plíny.
Co zahrada, to bazén,
Vody tři prdele,
Nemá ho snad jen blázen,
Navštěvuje přátele.
Jak dlouho se dá tak žít,
Jak dlouho na to spoléhat,
Skoro není co pít,
Není čím zalévat.
Za chvilku seschneme,
Jako ty mumie,
Tak si to užijme,

Dokud stále můžeme.

Nuthin´ but a G thang!

22. června 2016 v 16:56 | Katastrofa |  Thrash, odpad, pakárny (který se nehoděj nikam jinam)
Totálně to sem nepatří.

A proto to sem patří.
Muhahahahaha!


Jo a G thang byla až na Chronicovi od Dr. Dre, jasně, já vím.

Snížená pracovní schopnost

21. června 2016 v 20:21 | Katastrofa |  Thrash, odpad, pakárny (který se nehoděj nikam jinam)
Ehm, jo, nějak to nejde psát. Zkrátka ne.


Colt CZT: Čivava na steroidech

20. června 2016 v 20:21 | Katastrofa |  Dlaždič Katastrofa
Stalo se Vám někdy, že jste spadli do paralelního světa, kde bylo všechno naruby a i přes to všechno jste věděli, že Reagan je nejvíc. Nějak to nebylo ono, protože Vaši oblíbenou Temnou Věž asi natočí nepovolanej člověk, dokonce i ten King už je koupenej. Tak si řeknete, že je čas jít zase o dům dál, tak naprosto všechno spálíte, použijete atomovou bombu, co víc si může průměrný psychopat přát? Go hard or kill yourself! Rather both! Yo!

V tento čas a tuto hodinu, tuto sekundu, tutu kuto muto! Haha, další originální začátek, tohle nás obvykle učí v psychiatrických léčebnách, přichází chvíle, kdy se musíte smát. Nebo Vás všechny podřežu opravdu tupým nožem, protože i já sám nemám moc velkou inteligenci a nejlepší, o čem umím mluvit jsou metafory o tupejch sečných a bodnejch zbraních, protože to odráží můj vnitřek. To holt my Zemanovci děláme nu. Ťufu bufu. zase ve mně vyhrála ta spalující vášeň pro prokrastinaci, takže budu psát o něčem, o čem se píše samo. Jojo, já vím, zase posraný auto, dámy, zadržte své orgasmy. Bude vážně hodně dobrý, zase budu lehce vykrádat mojí masturbaci nad koncem Mitsubishi. Probereme si zástupce poslední generace sporťáků od Mitsubishi. "Sporťák". The last of the kind. Final solution. No more.

Říkám mu čivava na steroidech, proč? Protože vypadá jako roztomiloučký autíčko pro blondýnky. Jenže věřit tomu, by bylo tak hrozně moc prvoplánový! Colt se vyráběl s motorama o objemu 1,1 litru, 1,3 litru a 1,5 litru. Nejslabší verze měla 75 koní, dál to bylo 95 koní, 109 koní u 1,5 benzinu a 94 koní u turbo nafty. Všechno to vypadá náramně, jenže pak tady byla ultimativní verze CZT. Normální kolt měl označení CZ2, kouzelné T v názvu CZT znamená "TURBO". How hardcore is that? dostalo menší turbodmychadlo co tlačí okolo jednoho baru a malej splašenej šílenec má 150 koní. Dávka psychopatie? Áno, vrchovatá dávka.

Když přistupujete k ostrýmu Coltu, je zapotřebí mít na vědomí, že tohle auto je mini, bylo vyráběný v Holandsku jako nízkonákladový autíčko, takže v interiéru vidíte vesměs lehce osraný plasty (z kterejch se až abnormálně rychle ošoupe stříbrnej lak), sem tam přestane fungovat rádio a podobný věci. Jenže jsou tady jiný věci, který Vám dovolej zapomenout na to, že sedíte v ekonomickym autě do kterýho někdo narval obří injekci s dopingem. Ne, podvozek to není, auto nesedí na silnici, má vysoký těžiště a zavěšení vzadu s torzní příčkou je takovej význam toho, že když šetření tak naprosto všude. Jenže všechny tyhle věci se změněj, když otočíte klíčkem v zapalování.

Naskočí nasranej basovej zvuk komicky malýho čtyřválce. Jenže, ten zvuk je sám o sobě návykovej. Když držíte auto pod krkem, má dobře neurotickou naléhavost, turbodmychadlo slyšíte až ve vysokých otáčkách, je to všechno až příliš nádherné. Do tý doby než musíte sedět pět hodin vzadu a málem z toho dunění ohluchnete. Jenže tyhle věci jsou taky nepodstatný. Když se naučíte podřazovat s meziplyny, to auto zní naprosto onanijně. Podezírám Mitsubishi, že vývojový centrum mělo jako cílovýho člověka mě.

Jak se s tím autem jezdí? Když si zvyknete na to, že má motor komicky obrovskej turbolag (zabořte plyn s krátkou dráhou až k podlaze, odpočítejte pět sekund než motor vyrobí dostatek výfukovejch splodin, aby roztočilo turbo), tak je to auto úplně šílený 150 koní a jedna tuna. Když udržíte motor v provozních otáčkách, kdy turbo točí, ujedete prakticky všemu, nejmíň na prvních 100 metrech, protože díky malý setrvačnosti váhy auta vystřelíte tak rychle, že nevíte jak je to fyzikálně možný. Nakonec Vám ujedou, protože kvůli vajíčkový aerodynamice to vytáhnete na 210 kiláků, ne že bych to někdy zkoušel, ale nahánění s MX-5 mezi Ústím a Děčínem mělo tak obrovský kouzlo, že tomu autu odpustíte naprosto všechno.

Symbolizuje končící éru Mitsubishi, znáte to, když Vaše oblíbená automobilka vyráběla ještě dobrý auta, který sice v porovnání s jinejma autama v segmentu byly nekonkurenceschopný, ale na tom nikomu nezáleží. Každej potřebuje mít za kamaráda toho kluka ve druhý lavici, co je hroznej nerd, ale když si na něj zvyknete, zjistíte, že má hrozně dobrou osobnost, pomůže Vám s domácíma úkolama a než se nadějete, je z toho dost dlouhý kamarádství na celej život. Na autě je dokonalý i to, že nevypadá na svoje výkony, sundat z něj spoiler na třetích dveřích a mít ho v bílý barvě, nikdy nebude tipovat, čeho je tahle bestie schopná. Nejlepší cíl jsou tuning bros s Golfama a Octaviema. Protože není nic nejlepšího než bejt nalepenej na psychopatovi, co vypouští saze na Vaše auto, ale nemůže Vás sklepat ba dokonce to vypadá, že ta černá tečka se přibližuje. Proboha, co pak bude majitel říkat na srazech majitelů očipovanejch TDI?

Nikdo od toho auta nic nečeká, je relativně vzácný (takže nejste jako polovina národa a nejezdíte ve VW a Škodě, jenže na dílech to taky poznáte, bohužel, naštěstí je to držák), pravděpodobně nikdy nebude mít kultovní status. Jenže tohle všechno je naprosto zbytečný, pokud svoje auto milujete, nepotřebujete tyhle věci. Je to jako případ člověka, kterej si koupí Dodge Neon SRT-4, ví, že se mu to auto do pár let rozpadne, jenže v tom to není. Není to o tom, jak kvalitně je to auto postavený, jak kvalitní jsou plasty, jakou má antikorozní ochranu, jak se má chovat v zatáčkách. Pokud si uděláte k autu silnej vztah, tak se stane Vašim kamarádem, co je někdy problémovej a jindy s ním máte ty nejlepší dobrodružství. A je Vám naprosto u prdele, co na to říkají automobilový časáky (říká člověk co měl auto s titulem auta, který symbolizuje naprosto všechno špatný na moderních autech dle Autíčkáře.cz).

V dnešní době je auto spotřební zboží a dá se to pochopit, pokud Vás auto žere a narvete všechny peníze do jeho údržby (jako jsem to ostatně udělal já u Volva než šlo z baráku), ale nemůžeme ho brát jako prostý spotřební zboží i když se nás k tomu výrobci aut snaží přinutit. Do každýho auta, který si koupíte dal někdo duši, nějakej inženýr několik dní řešil problém, kterej vy teď nepocítíte, protože to nakonec dobře dopadlo. Nenávidět auta a rozdělit si svět na několik korektních značek je naprosto idiotský. I ten nejobyčejnější Golf, Fabia, Polo, Lupo, Octavia, Ka si zaslouží vrchovatou porci lásky. Bejt benzínovou hlavou je o tom, že milujete auta bez rozdílu značky, sem tam do něčeho rejpete, ale v srdci cítíte lásku ke všemu co má čtyři kola. Ať to bylo vyrobený dneska nebo před čtyřiceti rokama.

Tak jsem se zase rozněžnil, tak mi nechte prachy za drogy na stolku a bačkůrky v předsíni. Fakt si vážím toho, že mi nenašlapete, jste fakt kámoši.

S pozdravem
Strejda K.
A teď už fakt běžte domu nebo Vás zmlátím.



Přítmí

20. června 2016 v 19:13 | Katrin |  Katrinina obrazárna

Upozornění

19. června 2016 v 21:05 | Katastrofa |  Katastrofův netříděnej bordel
Tuhle sračku jsem píšu jenom kvůli tomu, že to není prázdný a pod reklamou jsou rubriky, rozumíme?

Nie je to prazdné somár.

Gut Gut.

A používejte proboha AdBlock, je to hrozný, jak reklamy kurvěj ten minimalistickej design.
Fakt to vypadá příšerně a jsem líný prase s tím něco dělat.

Díky čumáčci.

Chaos

19. června 2016 v 20:51 | Katrin |  Katrinina obrazárna