Agónie

1. října 2015 v 15:09 | Katastrofa |  Thrash, odpad, pakárny (který se nehoděj nikam jinam)
Nad ulicí svítí měsíc v novu, co si s tím počít, abys neztratila chladnou hlavu? Kam se koukneš, hořící cáry a doutnající země. Roztrhaný náhradní díly pro západní zdravotní korporace. Ale bohuješ za správnou věc, moje milovaný srdce. Budoucnost je teď, z příčestí minulýho jsme se nepoučili, jdi ještě o pár kroků dál než ti z ran přestane téct vínová červeň.

Pomodli se ke svýmu bohu a děkuj za jeho neustálý bdění, stojí při tobě i teď. Sněť je součástí tebe, uzamčena ve vnitřních orgánech. Agónie umírajících, povzdechy mučitelů a proč nechceš kurva chcípnout?

Říkají, že si to dělá horší sama, rozlitej kerosin ze sestřelenýho es-účka. Nemáš se vůbec bát, jenom odlítáš někam daleko. Jsi pro ně nepřítel, neošetří tě, ale budeš to mít rychlý. Zbraně ti kmitají před obličejem a zorničky se dávno přestaly rozšiřovat.

Tak na co čekáš milovaná?

Přijdeš o zlatý hřeb večera, jsou to opravdoví gentlemani, vysooktanová orgie ti teče po nehybných ňadrech. Prej to děláš proti přistěhovalcům, cikánům, pro svoji zemi, za naše předky. Veřila jsi tomu, když tvoje AK74 připravovalo o život náhodné kolemjdoucí.

Jak se může ulice tak rychle zaplnit?

Grilovaný žebírka pro země třetího světa. Necítíš nic, jde jen o to neztratit chladnou logiku ve spalujícím žáru emocí. A co s tím uděláš?

Řekni na druhý straně, že to nebyl dobrej nápad.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama