Leden 2015

Katastrofova desítka: Prokrastinace

26. ledna 2015 v 18:39 | Katastrofa |  Katastrofova desítka
Venku je tma, sedíte u počítače a říkáte si, že napíšete hrozně dlouhej článek, bude to děsná psina, pobavíte se, ukážete světu, jací jste psáči, ale pak se stane nečekaná věc a uhodí vás to jako šrapnel z nášlapný miny. Postrach všech inventivních lidí, který jsou na blogu a který se už mohli stát pětinásobnejma PhD, trojnásobnejma inženýrama a možná i diplomovaným specialistou (jen tak z hecu). Je jako stín co se žene prérií mozkových vln, čeká na vás naprosto všude. O čem se to ten psychonátor Catastrophíren zase kecá? Už je zase mimo co? Back in bussiness. Yo! Pozér mode off. Prokrastinace, dnes budeme mluvit o prokrastinaci. Protože proč napsat šest milionů knížek, když se můžete podívat na veselé věci (a sem tam kočičí obrázeček). Není to řazený podle důležitosti, protože jsem v obzvlášť prokrastinačním rozpoložení. Ale vítr je příznivý. Tak jdeme na to.

10. místo "Já si poslechnu jenom písničku"
Než jsem začal psát článek, dostal jsem neutuchající chuť pustit si písničku "Spectators of Suicide" od Manic Street Preachers, což absolutně nedává smysl, spustil jsem jí právě proto, abych nemusel začít psát a teď mi pluje pokojem. Takže sem hodím odkaz, abych o několik vteřin oddálil další bod.

9. místo - "Přečtu si nějakou top desítku"
Běžná věc, už už se chcete dostat do produktivní práce a zvýšit procento produktivity nad bájných 30%, když tu náhle uvidíte na youtube jaké "Watchmojo", ptáte se sami sebe, co to je za kulišárnu? Že by byl za tím Kalousek nebo Nečas? Nebo dokonce Khárl? Spustíte to, najednou se nestačíte ani nadechnout. O šest hodin později se odtrhnete od počítače s pocitem beznaděje, máte jít do práce. No tak prokrastinujeme!


8. místo - "Já bych to nestihnul, za chvíli jdu stejně spát"
Znáte to (teda neznáte, protože na blogu většinou není moc working class heros, co by chodili do práce, ale přečtete si tady hodně věcí o brečení nad pubertálním životem, rady s výběrem té nejlepší řasenky pro váš jedinečný tvar obličeje a několik milionů různých blogových deníčků, které si z nějakého důvodu čte další milion lidí a ve výsledku se všichni plácají po ramenou o tom, jak mají těžký život a jak nebudou mít nikdy toho idola co mu je 12 a stejně bez něj nestojí žít) chcete se dostat do neuvěřitelně nádherné tvořivé nálady, když tu najednou koukáte na čas. Dobře, musíte jít spát, za nějakou dobu a před tím se musíte navečeřet, vykoupat, deset minut si čistit zuby (protože je vážně chcete mít zářivě bílé jako *vložte narážku na hollywoodskou celebritu*), připravit si jídlo do práce, říct svému kamarádovi na Skypu, že je největší teplajzník, jakého kdy svět viděl a nakonec si popovídat se svojí drahou polovičkou na telefonu, co je chytřejší než vy. No, kdo to má stíhat?

7. místo - "Tak si postavím auto v Automation"
Nevíte, co je to Automation? To je vznikající hra, kde si můžete stavět motory a dokonce i auta. Jasně, koukáte na mě úplně strašlivě, ale každej máme nějaký slabý místečko, já mám rád auta. Takže jsem poslední peníze, který zbyly z mojí investice do ganja soba hodil do early access na Automation (obvykle, když hrajete demo přes dva roky, tak to o něčem vypovídá), takže obvykle si odskočíte postavit malé ekonomické auto a za hodinu máte z té samé roztomilé ekologické krabičky stejnou ekologickou krabičku. S pohonem všech kol. S karosérií z uhlíkových vláken. S třílitrovým osmiválcem. Který má dvě turba. Výkon 1250 koní. A TO AUTO JEDE PŘES 370 KM/H, TY VOLE, PROČ TAKOVÝ PSYCHOPATICKÝ AUTO NEPOSTAVÍ NĚKDO VE SKUTEČNOSTI? NO TO MI TEDA ŘEKNI VOLE!


6. místo "Podívám se na internetové diskuze, tam je vždycky sranda"
Chodím na Idnes a Novinky, ne kvůli informacím, ale kvůli reakcím lidí na diskuzích, po nějaké době se na tom stanete závislými, je to zkrátka strašně moc komické, pozorovat naše odborníky na všechno, ale proč zatraceně ve chvíli, když se snažím napsat nový bestseller, co úplně rozhasí naprosto všechny zažité stereotypy? Uh yeah.

5. místo - "Tak teda juknu na wiki"
Už máte prst na klávesnici, ale přeci jenom se podívate na naší tetičku Wiki, co kdyby tam bylo něco strašlivě zajímavého. Jé, boxerské povstání v Číně, válka na Balkáně, Illumináti, načež se do toho začne nabalovat tolik věcí, že pravděpodobně skončíte u nějaké hardcore porno herečky. No joke intended.

4. místo - "Podívám se na burzovní indexy a počasí"
Chápu, tohle obvykle nedělá žádný normální člověk (nemluvím ze svojí zkušenosti), ale pokud jste v práci a nemáte co dělat respektive máte co dělat, jenže to může chvilinku počkat, protože jste prokrestinátoři. A shodou okolností máte v tom low end notebooku na stole Win 8, takže proč se nepodívat na počasí. Proč to neudělat 16x za 8 pracovních hodin? Přeci se může změnit tolik věcí. Podívat se na ruský Micex a ptát se sám sebe, proč teď začíná padat, když tak hezky rostl. A proč Nintendu od roku 2010 padají tak brutálním způsobem akcie, vždyť to přeci není možný, aby spadly o dvě třetiny. Počkat. Wii U. Je to možný.


3. místo - "Trochu pokecáme"
Opět pracovní pakárna, děláte nějakou obrovsky důležitou práci, když se najednou objeví na obzoru váš dobrý známý, se kterým sem tam popovídáte, dáte pár minerálek a podobné working class radovánky. Jenže ten čas pak tak hrozně moc letí a produktivita taky. Jenže gravitačním směrem.

2. místo - Stalking lidí na Facebooku
Nejsem svatej, kdo ale je? Většinou nekomentuju žádný věci na Facebooku, ale co dělám vážně hodně rád je sledování news feedu a pak jenom významně koukáte na problémy dnešních lidí a přemýšlíte, proč nemůžete odtrhnout oči a pořád koukáte dál, i když z toho začínáte mít deprese a přemýšlíte o použití atomových zbraní nebo alespoň o genetické selekci retardovaných lidí a pak se podíváte, co jste psali před čtyřmi roky vy. A začnete brečet a házet tou velku pistolí okolo své hlavy.

1. místo - Emotivní záchvěv
Naprosto neočekávaná prokrastinace, takzvaný "Emo zmrd", už konečně děláte práci, kterou jste měli dělat, když najednou máte vnuknutí o tom, co začít dělat se svým životem, jak to všechno změníte, co se všechno dá dělat, jak to mají asi míň šťastný lidi, co třeba Afrika a proč vůbec všechno musí bejt tak nesmírně komplikovaný. Proč se musíme všichni zabíjet, ale všechno to nedává vůbec žádnej smysl, proč se ten provazec myšlenek tak klikatí? Já tomu vůbec nerozumím, ale musím nad tím hodně přemýšlet. Zatraceně! Bude ze mě zasranej konzervativní volič, co ti řekne všechny sračky o americkym snu a o tom, jak je důležitý jít si za svým cílem. A pak uhne pohledem, když mu řekneš o případu Tucker Torpedo.

A teď si nestihnu namixovat ovoce, vykoupat se, umejt si vlasy, připravit si jídlo do práce, abych mohl v klidu prokrastinovat. Ach jo.