Náhodné setkání

18. listopadu 2012 v 16:46 | Katastrofa |  Thrash, odpad, pakárny (který se nehoděj nikam jinam)
Nemoc neomlouvá, takže doplňuju povídku, která měla být k téma týdne "Náhoda je blbec", přimíchal bych do toho trochu upírů. Těch, co se nelesknou na slunci.
Milan Lombard vedl nudný život, do doby, než shlédl Stmívání, jako jeden z mála mužů propadl kouzlu amerického bijáku, co na tom, že něco z filmu nebylo úplně logické, ani chytré. Zjistil, že když si přečetl celou sérii knih od Stephanie Meyerové, tak mu ženské skáčou do postele sami. Postupem času se začal líčit takovým způsobem, že jeho obličej připomínal Edwarda Cullena. Každé řekl, že je opravdový upír. Líbilo se jim to, rády poslouchaly jeho vymyšlené příhody. Podle něj mu bylo přes dvě stě let, napovídal jim, že byl přeměněn v roce 1848, při velkém národním obrození. Při jeho dvaceti letech to bylo opravdu uvěřitelné (Upíři přeci nikdy nestárnou). Po nějaké době ho jeho pověst předcházela. Okolí ho začalo brát jako skutečného upíra, pobožní lidé z něj měli strach, obraz krvežíznivého antikrista byl dokonalý. Pár let to šlo, jak mělo. Ale nic netrvá věčně, změna je nutná, někoho můžeme naštvat svým přístupem. Obzvlášť, když ze sebe děláme něco, co sami nejsme.
Vymetal samý večírek, žádná kulturní akce pro něj nebyla nedostupná, jeho bohatí rodiče mu zabezpečili vlastní byt i naditou peněženku. Většinou chodil po různých kytarových akcí, happeninzích a večerů s IDM. Ne, že by měl elektronickou hudbu nějak extrémně v lásce, ale vždycky se na obzoru objevila nějaká ženská, která se těšila, až bude mít sex s tím legendárním upírem (zkušenost, která jí naprosto redefinuje život a udělá to z ní lepšího člověka). Byl pozdní říjen, vykračoval si po cestě k místnímu klubu. Dnes tady hrají Sunshine a předkapelu jim dělá Niceland. Osvědčená kombinace, posteskl si Milan. "Kdo jsou ty doby, kdy kapely zpívaly Česky." procedil mezi zuby. Pro svůj role playing upíra musel předstírat, že zažil opravdu všechno. Co se týče kultury alespoň, doma měl diskografie nejroztodivnějších skupin, od klasické hudby, přes swing, jazz, bebop, blues, rock, až po různé undergroundové obskurity současnosti. Ženské milovaly Kurta Cobaina, Johna Lennona, musel se naučit nazpaměť jejich životopisy, které pak upravil několika bonmoty o vymyšlených setkáních. Jako třeba mýtus, že Kurt Cobain byl upír, který sám sebe zabil tím, že nepil žádnou krev. Ale každý večer byl o něco těžší než ten předchozí, musel si vybírat věkovou skupinu od 16 do 19 let, typ slepice, která si nechala napovídat blbosti, alkohol vždycky pomohl. Musel se hlídat, aby se neopil, protože pak by jeho kecy o tom, že je upír ztratily na věrohodnosti.
Zaplatil u pokladny za lístek, usadil se u baru a z povzdálí pozoroval koncert, ale snažil se vypadat nezúčastněně. Někdy to zabíralo. Po koncertu za ním přišla černě oděná gothička. Nebyla přesně jeho typ, ale už pár dní byl bez sexu, takže, proč to nerisknout? Zdálo se mu, že používá stejné líčení jako ona, byla zvláštně mrtvolně bílá. No jo, co tyhle fanynky Stmívání neudělají pro svojí image. I když, řekl bych, že tahle holka má radši Hlad, řekl si v duchu. Pozoroval jí, když si k němu sedala. "Ahoj, ty budeš ten slavnej upír co?" Jeho ego dostávalo masáž. "Ano, vskutku jsem upír, jmenuji se Maxim La Croix." Gothička ho ignorovala. "Koukala jsem na tebe už během koncertu, jak tady sám sedíš a nasáváš. Mezi námi, nevěděla jsem, že upíři pijí alkohol." Zase nějaká strašně chytrá fanynka horrorovejch filmů, pomyslel si. "Ale to je jednoduché vzácná dámo, my upíři můžeme pít cokoliv jen naše vznešené hrdlo chce. Nemůžeme se otrávit ničím, alkohol nám nezničí játra, jak snadné." Žena se na něj usmála. "A záříš taky jako Edward ve Stmívání?" No, konečně, fanynka se pozná. "Slečno, vím, že mi dokážou zářit i jiné části těla." Gothička vypadala nadmíru potěšeně.
"No, nejsi úplně k zahození, třeba obličej máš pěknej, ale ten odstín tvojí kůže se mi nezdá, umrlec není tak bílej jako jsi ty." Vzpurně vstal ze židle. "A proč máte vy tak bílý obličej? Jste snad také upírka?" Pomalu se zvedla ze židle a přitiskla mu svojí ruku na prsa. "Od kdy mají upíři tep?" Než stačil odpovědět, srazily se rty. Nadržená hororová rejpalka? Proč ne? Řekl si v hlavě. "Na člověka máte studené rty drahá." Usmála se na něj a táhla ho na chladný podzimní vzduch. "Možná máš jenom ty teplý rty, to ale upíři nemívají, je ti to jasný?" Vypadalo to, že si ho táhne k sobě domů. Měl z toho zvláštní pocit, ale ten sex za to bude stát, z vlastní zkušenosti věděl, že fanynky obskurních stylů bývají v posteli nepřekonatelné. Začínala mu být zima, modlil se, aby mu nezrudl obličej, protože pak by si musel vymyslet výmluvu, jako vždycky, třeba, že se mu na pár sekund rozpohybovalo srdce. To se obvykle stává každé druhé pondělí v měsíci. Sám sobě se divil, kam na takové blbosti chodil.
Po desítkách minut chůze dorazili do jejího domu. Byl hodně z ruky, což ho překvapilo. Gothička otevřela velké dubové dveře. Tma a nic jiného. Rozsvítila svícen. Gothická doba, už to chápu, pomyslel si. Přivedla ho do svého pokoje. "Bydlíte tady sama slečno?" zeptal se nervózně. "Někdy jsou se mnou příbuzní, ale teď spí." Na jeho obličeji vyrašilo nejisté napětí. "Nevzbudíme je?" Jemně ho objala kolem krku. "Neboj se Maxime nebo bych ti spíš měla říkat Milane?" Zkoprněl a jeho zorničky se rozšířily. "Jak víte, že se tak jmenuju?" Neodpovídala, jenom se mu zdála víc a víc neodolatelná. V rohu místnosti byla skříň přikrytá dekou. Přišla k ní blíž a shodila deku. Tady něco nehraje, křičel mu rozum. V odrazu viděl sám sebe. "Musela jsem si být jistá, že opravdu nejsi upír." Couval k dveřím. "Ale, ale, vy-vy jste upírka? Jak jste p-poznala, že nejsem u-u-upír?" Ráznými kroky se přibližovala. "My upíři nejsme sdílní jako vy lidé, sice jsem dnes už jedla, ale alespoň okoštuju, jak kvalitní máš krev." Bleskurychlým pohybem se mu zakousla do krční tepny, kterou ladně přeťala. "Nic moc, nežiješ moc zdravě." Pustila ho z ocelového sevření. Dopotácel se o několik kroků dál a poté spadl do kaluže černé krve. "Taková krev je pod mojí úroveň." Jeho oči se už nikdy nezavřely.


 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama