Man in the box

29. dubna 2012 v 21:30 | Katastrofa |  Povídky
"Jsem muž v krabici, pohřbený ve svejch sračkách. Proč nepřijdeš a nepomůžeš mi?"
Layne Staley (1967-2002)
Alice in Chains
Zkurvenej den. Zaplivaném obchoďák. Zasraná práce.
"Kupte si nové číslo časopisu Playboy, Jenna Jameson v celé své kráse."

Další krásný den v životě Jerryho. Nechápal proč musí dělat práci, která ho vůbec netankuje. K tomu bejt prevlečenej za úchylného králíčka. Ta nejpotupnější práce, jakou člověk může dělat. Samej úchylák, samej feťák. Pořád chtěj ty blbý pornografický časáky, čím tvrdší tím, lepší. Onanie je jedna věc. Sexuální deviace ovšem věc druhá.

"Hele, kámo tu bych vojel tak pětkrát za sebou. Taková kundička"

Tohle se nedá vydržet. Celej život nám někdo říká, co máme dělat, jak se máme tvářit.
Pořád musíme mít nějaký normy, kterejch se máme pevně držet. Jinak se staneme pro společnost postradatelní. Nebo v horším případě veřejní nepřátelé číslo 1. Tohle Jerry moc dobře znal. Nebyl zrovna jeden z těch lidí, kteří by v sobě dusili jejich myšlenky. Říkal všechno, co měl na jazyku. Všechno.

"Je možné uplatnit při hromadném nákupu množstevní slevu?"
Nakonec ho to semlelo. Jedna hloupá věta. Znamenala obrat života o 180 stupňů.
Proto musel skončit tam, kde skončil. Dělal to každý den. Od rána do večera. Dvanáct hodin denně. Kdyby si tenkrát dodělal středku. Kdyby na něj nesvalili podpálení školy. Kdyby nebyl za podělaného rebela. Kdyby mu aspoň někdo věřil…..

"Tak kolik jsme dneska za ten hnus vybrali?"
Od té doby ho prostředí odnaučilo říkat, co měl na srdci. Z rebela se stala totální lidská troska. Žil z výplaty na výplatu. Jestli se těmhle flusům vůbec výplata dalo říkat. Deset tisíc nejsou skoro žádný peníze. Ale který blázen by tuhle práci ohodnotil víc? Nikdo takovej na tomhle světě nebyl. Nevěděl kudy kam. Žil okamžikem. Pro něj nebyla žádná budoucnost. V duchu punkový etiky. Nevíš, co se stane dnes. Zítřek neexistuje.
Budoucnost je jedna skvělá no future formula. Rodiče ho kvůli těmhle věcem nesnášeli. Vždycky by měli radši jedno strašně moc hoďňoučký děťátko a ne takovýho Satana Juniora.

Už se pomalu blížil čas zavíračky. Úchyláci přicházeli a odcházeli. Navenek musel samozřejmě působit jako malý veselý králíček. Veselý pohyby. Teda spíš malý nadržený králíček. Bravo. Byl na sebe nesmírně hrdej. A celej svět mu to pořádně dával sežrat.¨

"Koukej nadrženej zajíc, pojď si ho vyfotit. Tos ještě neviděl. Koukej jak mrdá naprázdno"


Nejradši by takovýhle vtipálky zabil. Baseballovou pálkou by jim rozmlátil hlavu napadrť. Mozek by byl všude po stěnách. Panebože, s jakou chutí by to udělal. Byla jenom jediná věc, kterou by udělal radši dělal než tohle. Hrát na kytaru. Miloval kytary, bohužel se na žádnou nikdy hrát nenaučil. Někdy je holt lenost silnější než vůle. Někdy zlo vyhraje.
Ovšem, to mu nezabránilo, aby si sehnal jednu opravdu vychytanou kytaru. Žil v Čechách. Zánovní Jolana pro něj znamenala víc než nějakej "Extreme-quality-guaranteed-man" Ibanez či "Rock for your soul" Gibson.

Vnímal celý svět jenom v negativech. Stále víc a víc nechápal proč se lidi staví proti němu. Nikdy nikomu nic neudělal. Ale ty hnusný skunkové ho museli pomlouvat celý život
Pořád musel víc a víc vzpomínat na svoje mládí a všechny pozéry, který kdy poznal. Neandrtálci, který měli bohatý papínky, nulovej hudební vkus, ale celej hudební průmysl se točil jenom kolem nich. Jak strašně moc nenáviděl kolotoč jménem Emo. Najednou podle ostatních nebyl žádnej rebel, ale "posranej pozér". Najednou bylo všechno emo. Celá planeta netrpělivě očekávala nástup nových umělých hvězd.

"Hele, ten králík je pošahanej jak svině. To je prdel!!!"
Idioti, mikiny, kapuce. 50 cent puštěněj na takovej level, že by i hluchý člověk slyšel. Roboticky vesele odcházel z kiosku Playboy. Odevzdal tržby za prodej porna. Několik minut tiše stál a přemýšlel. Nerudný zaměstnavatel po něm hodil klíčky od skříněk. Padla, na některé věci se vyplatí čekat. Prošel dlouhou chodbou. U skříněk bylo prázdno. Možná větší mrtvo než na poušti. Naučeným manévrem otevřel skříň. Rána do levé strany, rána do pravé strany, vložit klíček do zámky, prudce ho zalomit v zámku. Dvířka se otevřely. S potížemi si sundal králičí masku. Připadal si jako dost bezmocnej králík. Králík v lese plném lišek. To je správný vyjádření.

"Jerry, vás ta práce baví, že jo?" promluvil na něj majitel obchodu.
Udělej to, co po tobě všichni chtějí. Nic jiného nedělej, víš že je to na nic.
Nuceně se usmál.
"Pane Carringtone, nic lepšího jsem v životě nedělal."

Zasraná přetvářka. Proč to sakra dělá? Copak se musí pořád přetvařovat? To snad nemůže bejt zase bytost s vlastním názorem? Je celej tenhle svět opravdu tak prohnilej? Stojí opravdu za velkej hnědák? Jak to jenom mohl dopustit?

Konečně se vyprostil z toho strašnýho převlečku. Jednoho dne ho bude strašit i ve snech.
Jednou možná ty lidi poznají jeho vztek,. Nikdo nedokáže zastavit něco, co se zastavit nedá. Nikdo nedokáže zastavit ten oheň. Jednoho dne. Jednoho dne se to možná povede. Je možný, že ho předtím někdo zabije. Nějakejm pozérům se to určitě nebude líbit. Ale všichni budou tak strašně moc nasraný. Budou se cítit stejně jako on. O některé věci se vyplatí bojovat.

Upřímně si myslel, že to moc lidí nevydrží. Tím hůř pro ně. Tím líp pro něj.

Vedoucí se otočil. Otevíral pusu, snad chtěl něco říct. Snad neměl tak strašně moc křičet.
Jenom jedno bylo jistý. Ten nůž z toho krku mu už nikdo nevyndá. Potrhaný tepny se nikdy nespraví. Nic nebude jako dřív.

Lupič hbitě kradl peníze z pokladny. Jerry si ho prohlížel. Na malý okamžik se jejich pohledy setkaly. Lupič okamžitě začal utíkat. Škoda, že tady nejsou instalované kamery. Náš hrdina nelenil a začal oživovat majitele obchodu. Pokoušel se zacpat prsty prořezané tepny. Sám tomu nevěřil. Ani v nejoptimističtějším snu nemohl pomýšlet, že majitele zachrání.

"Odstupte od něj! Ruce vzhůru!"
Policajti pracují efektivně. Dal ruce vzhůru.Určitě mu to přišijou. Nevinný člověk, který se dostal do situace, ze které se nemohl nikdy dostat.. Člověk by se neměl snažit zastavit mlýnská kola.

"Pas mé oči, můžeš je přišít, aby zůstaly zavřené? Ježíš Kristus, odepři mi stvořitele.Ten, kdo se snaží, bude zbytečný. Pas mé oči teď jsou přišité a nikdy je znovu neotevřu."
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama